Ayotzinapa nás bolí

Otevřený dopis mexické občanské společnosti a světu.

Po měsíci od masakru a násilného zmizení studentů v Iguale ve státě Guerrero nás stále bolí pomyšlení na naše mrtvé a na ty, které si odvedli. Na ty, kteří jsou přítomni v našich myšlenkách každý den akteří se musí vrátit. Bolí nás také pomyšlení na všechny dívky, chlapce, ženy, muže, staříky a stařenky, kteří byli a jsou pronásledováni, pohřešováni, zastrašováni a utiskováni politikou smrti praktikovanou státem a obchodníky s drogami. Mexický lid říká: „Už dost!” Aby se k tomuto společnému volání přidalo více hlasů, zveřejňujeme tento dopis, jehož podpisem vyjadřují intelektuálové původem z Mexika a z i jiných zemí svou solidaritu.

(Kolektiv pracovníků z oblasti kultury)

Mexiko, svět, proti politice smrti, pro život

1.   V pátek 26. září v Mexiku zmizelo 43 studentů rolnické pedagogické školy Escuela Normal Rural de Ayotzinapa. Zmizení zmíněných studentů má na svědomí policie města Iguala, která jednala, ve spolupráci s ostatními veřejnými silami státu Guerrero, na základě rozkazu starosty, Josého Luise Abarcy. Kromě toho byli zavražděni David Josué García Evangelista (čtrnáctiletý hráč fotbalového klubu Los Avispones), Víctor Manuel Lugo Ortiz (řidič autobusu, ve kterém zmíněný klub cestoval), Blanca Montiel Sánchez (která jela taxíkem) a studenti pedagogické školy Daniel Solís Gallardo, Yosivani Guerrero a Aldo Gutiérrez. Čtvrtý student, Julio César Mondragón, byl mučen, zavražděn a znetvořen stažením kůže z obličeje. Mimoto bylo mnoho osob zraněno, z toho čtyři vážně.

Tyto události bohužel nejsou v Mexiku ojedinělé. Naopak následují dlouhý výčet represivních akcí a neustálého porušování lidských práv (mimosoudní popravy, mučení, násilné mizení osob, genderově motivované vraždy atd.), které jsou páchány policií, armádou a kriminálními skupinami na obyvatelstvu, jež žije ve strachu, a konkrétně na osobách, které protestují a protesty organizují; přičemž tyto činy zůstávají v naprosté většině zcela nepotrestány.

2.    Popsaná situace vyvolala mezi obyvatelstvem vlnu obrovského rozhořčení a nedůvěry ve státní instituce, a i přes strach, ve kterém je obyvatelstvo nuceno žít – nejenom kvůli utiskování státem, ale také vzhledem k násilí souvisejícím s přítomností obchodníků s drogami – , se stala příčinou masivních demonstrací v různých městech v zemi, při kterých se požaduje vydání studentů a potrestání viníků. Stejně tak i mezinárodní společenství je těmito hrůznými činy konsternováno, což potvrdilo na demonstracích v různých světových městech (Rio de Janeiro, Buenos Aires, La Paz, Los Angeles, Berlín, Madrid, Oslo, Milan a jiných), aby se tak připojilo k požadavkům předneseným mexickou občanskou společností.

3.   Nicméně studenti jsou do tohoto okamžiku stále nezvěstní. Rodiny stále pokračují v neúnavném hledání svých synů, a to za podpory tisíců osob striktně vyžadujících vydání živých studentů. Mezitím vláda Peñy Nieta, kromě cynického a nezodpovědného mediálního prohlášení, ve kterém označuje zločinecké skupiny jako jediné zodpovědné za zmíněné události, nepřijímá žádná opravdová opatření, která by vedla k nalezení studentů, včasnému identifikování mrtvol nalezených v hromadných hrobech (trvalo přes týden, než byly poskytnuty relevantní informace) a ani se nesnaží čelit skutečným příčinám, které způsobily tento začarovaný kruh násilí, jež Mexiko sužuje. Beztrestnost , která vládne v nejvyšších sférách politické a ekonomické moci, je symptomem politiky smrti, díky které má hromadění prostředků získaných legálními a nelegálními obchody přednost před životem kohokoli z obyvatel. 

4.  V souvislosti s výše uvedeným, my, kteří podepisujeme tento dopis, tímto vyjadřujeme solidaritu s bolestí a zlobou rodin a mexického obyvatelstva a připojujeme se ke stížnosti, v níž se požaduje:

– okamžité vydání živých studentů,

– trest pro ty, kteří nesou zodpovědnost za jejich zmizení a za vraždy z 26. září,

– aby přestalo docházet ke komplikování prací prováděných argentinským týmem forenzní antropologie (Equipo Argentino de Antropología Forense, EAAF), který se účastní na výzkumu a jehož cílem je indentifikovat těla nalezená v hromadných hrobech,

– aby Mexický stát plnil mezinárodní dohody v oblasti lidských práv a učinil se zodpovědným za ukončení násilných mizení, mučení, mimosoudních poprav a násilí prováděných státem na civilním obyvatelstvu a aktivistech,

– aby vlády zemí, z nichž pocházíme my, kteří jsme podepsali tento dokument, přijaly opatření k vyvinutí tlaku na mexickou vládu, potřebného pro navrácení živých studentů a ukončení násilí.

ŽIVÉ SI JE ODVEDLI, ŽIVÉ JE CHCEME ZPĚT!

Ana Esther Ceceña (Ekonomka-Mexiko), Antonio Negri (Filozof – Itálie), Avi Lewis, (Dokumentarista-Kanada), Daniel Giménez-Cacho (Herec-Mexiko), David Harvey (Geograf-Anglie), Eduardo Galeano (Spisovatel-Uruguay), Esther Cohen (Spisovatelka-Mexiko), Enrique Dussel (Filozof-Mexiko), Fernando Fernández-Savater (Filozof-Španělsko), Franco Berardi, Bifo, (Filozof-Itálie), Gilberto López y Rivas (Spisovatel-Mexiko), Guillermo Almeira (Historik-Argentina), Giuseppe Cocco (Sociolog-Itálie/Brazílie), Jorge Alemán (Psychoanalytik-Argentina), Jorge Juanes (Crítico de Arte-Mexiko ), John Holloway (Sociolog-Mexiko), José Marquina, (Filozof),Judith Butler (Filozofka-USA), Naomi Klein (Spisovatelka-Kanada), Michael Hardt (Filozof-USA), Mike Davis (Historik-USA), Pietro Ameglio (Univerzitní profesor a mírový aktivista-Mexiko), Raquel Gutiérrez (Socioložka-Mexiko), Rosalía Ridaura (Física, Mexiko), Saskia Sassen (Socioložka-USA), Sandro Mezzadra (Esejista-Itálie), Silvia Federici (Spisovatelka-USA), Susan Buck-Morss (Filozofka-USA), Steve Buscemi (Filmový režisér-USA).

KONTAKTUJTE NÁS:

Una respuesta a Ayotzinapa nás bolí

  1. Pingback: Projekt Tlalocan – sympozium v Národním antropologické muzeu | Czechmex

Deja un comentario